Michal Strejček: Letos grilovačku pořádat nebudu!

Vraťme se první otázkou ještě k uplynulé sezóně. Našeho áčka se administrativní ukončení sezóny nedotklo, jelikož stihlo vypadnout těsně před ním, přesto jak hodnotíš ročník, který se odehrál prakticky „zbytečně“? 
Z uplynulé sezóny mám převážně výborné pocity, navzdory tomu, že jsme vypadli v prvním kole. Paradoxně naše brzké vyřazení nás ušetřilo situace, kdy sportovně chceš (a máš) pokračovat, nicméně zásah vyšší moci (koronaviru), ti to znemožní. Upřímně řečeno, chápu možný vztek týmů co byly  v nadstavbě a měli nakročeno k postupům, nicméně líto mi jich není, měli vypadnout včas, jako my . O postup budou muset zabojovat zase příští sezónu, a my s nimi, doufejme. Ale abych se vrátil k hodnocení sezóny - byla dle mého vydařená. Přišli nám Marv (Filip Hron) a Hans (Jan Völfl), kteří do kolektivu úžasně zapadli, přispěli svou „troškou do mlýna“ a náš tým jel na vysoké obrátky, což bylo vidět v nábojích zápasů, obzvláště těch posledních. A na novou sezónu se těším, k týmu přijde pár mlaďochů, kteří jsou hladoví po vítězství, jako my a doufám, že fanouškům budeme předvádět florbal, jaký si Strakonice zaslouží - na který bude radost koukat! 


Nejpřísnější část nouzového stavu proběhla v období odpočinku mezi sezónami. Jak jsi tento čas trávil? Věnoval ses pouze nabírání nových sil nebo jsi se udržoval v kondici?
Hale, odpočinku jsem si užil jen pár dnů, protože pak mě to flákání, zapříčiněné nouzovými opatřeními, přestalo bavit, takže jsem se (u mé osoby až dost překvapivě) věnoval individuální přípravě. Snažil jsem se chodit co možná nejčastěji běhat nebo na kolo, občas přidat nějaké to posilování, když jsem toho neměl dost z práce. Takže si troufnu říct, že jsem se snad úspěšně udržoval v kondici, otázkou je, co na nás ten šmudla (trenér) na začátek přípravy vymyslí.
 
Volno uteklo bláznivě rychle a od pátku oficiálně začíná individuální část letní přípravy. Jak se na první fázi (běh) těšíš. Plánuješ útok na vítězství v běžecké soutěži?
No ani mi o tom nemluv. Jedna stránka věci je se jít proběhnout pro svoje dobro, druhá stránka věci je jít běhat pod tlakem toho, abys uběhl víc než ostatní. To je to nejzákeřnější. Navíc si myslím, že se to dá snadno obejít, takže mám strach, aby se tam neobjevili pochybní podvodníčci jako minulý rok a nepřidávali si výběhy upravovaní časů a vzdáleností. Já jsem naštěstí z obliga, protože já jsem byl minulý rok línej i na to podvádění, takže jsem si to pohlídal mezi posledníma. I když letos mám z běhání dobrý pocit, takže bych se snad, když pán bůh dá, mohl najíst a napít na úkor někoho jiného.  A jistě víš, jak tyhle dvě činnosti ovládám a miluju. (pozn. redakce: kdo z hráčů v květnu naběhá v součtu nejméně kilometrů, pořádá grilovačku pro ostatní)

Je nějaký soupeř, u kterého se těšíš na vzájemné zápasy v příští sezóně nebo naopak? 
Tak začnu klasikou...Derby s Pískem mě vždycky baví nejvíc, vzájemné zápasy jsou dost vyhecované a mají náboj, který by kolikrát mohl konkurovat bojům o Stanley Cup. No a netěším se na zápasy s Táborem, jehož houževnatost, tvrdost a bojovnost nám dokáží často nesmírně zatápět. A pak letos, aspoň za mě, přibyla v této kategorii Florbalová škola Plzeň, kterou osobně moc nemusím až pomalu nesnáším a máme jim co vracet! 

Na závěr otázka na odlehčení - když jsi mluvil, o těch “podvodníčcích” v týmu, prozraď nám, koho jsi měl na mysli? 
Tak když nebudu počítat sebe a Maršála (Tomáš Mareš), protože my dva jsme králové v “ulevování” si od tréninku, tak si myslím, že třeba Řezačka (Karel Řezanka) s Kořenem (Jakub Kořán) jsou dobří konkurenti. Určitě toho ode mne dost okoukali.

Nepřehlédněte

Nábor

Facebook

Naši partneři